Na úvod je dobré pochopit rozdíl mezi lucidním sněním a astrálním cestováním.

 

Lucidní snění

Lucidní snění je stav, kdy jste ve snu, a uvědomíte si, že je to jen sen. Víte, že jste ve snu, a sen můžete ovládat podle toho, jak chcete. To je úžasný pocit. Lucidní sen se nejlépe chápe ve srovnání se snem normálním.

V běžném snu se vám mohou dít naprosto neuvěřitelné věci. Můžete létat, zažívat dobrodružství v jiných galaxiích, stát se Indiana Jonesem a dělat v podstatě cokoli, co si vaše mysl dokáže představit.

 

Klíčové pro normální sen je, že i když se vám dějí ty nejšílenější věci, tak pořád věříte, že je vše skutečné. V normálním snu jste naprosto přesvědčení, že zažíváte realitu – opravdovou věc.

 

V lucidním snu se vám také mohou dít fantastické věci. Rozdíl je v tom, že víte, že to je jen sen. Jste si na sto procent jistí, že ležíte na posteli a toto celé se vám jen odehrává v hlavě.

 

Lucidní snění přináší obrovský pocit svobody.

 

V normálním snu působí vše naprosto reálně. V lucidním snu víte, že pouze sníte.

 

 

Astrální cestování

Astrální cestování (OBE, out of body experience, mimotělní zážitek) je stav, kdy vaše „druhé tělo“ (nebo vaše duše, záleží na vás, jaké označení vyberete) vystoupí z vašeho fyzického těla.

 

Sledujete své tělo, jak leží na posteli. Vznášíte se nad ním. V tento moment může vaše cestování začít.

 

Při astrálním cestování jsme v reálném světě. Vše kolem nás je skutečné. Opustili jsme své tělo a můžeme se pohybovat mimo něj.

Podle celé řady expertů na lucidní snění je astrální snění pouze formou lucidního snu. Tvrdí, že se jedná pouze o iluzi, kterou vytváří naše mysl. Astrální snění se na rozdíl od lucidního snění nepodařilo vědecky prokázat.

Asi nejblíže měl k vědeckému důkazu Robert Monroe (autor knih o astrálním cestování). Jeho popis okolí při experimentech nebyl přesný, proto tento vědecký pokus nebyl uznán. Zajímavé ale je, že i při těchto pokusech došlo ke skutečnostem, které současnou racionální vědou není možné vysvětlit.

 

Monroe sice nesplnil zadání vědců, popisoval ale podobu lidí v jiných místnostech, o jejichž přítomnosti nemohl vědět.

 

Na mimotělních zážitcích je zajímavé, že se tisíce lidí shodují na téměř stejném projevu, zejména zpočátku při samotném „vycestování“. Nejtypičtější skupinou jsou ti jedinci, kteří si prošli stavy blízkými smrti. V tomto bodě cítili, jak jejich druhé tělo cestuje po místnosti a často přelétává do místnosti jiné.

 

Problém vědy

Já osobně jsem velkým fanouškem vědy. Věda a její důkazy nám pomáhají se orientovat ve složitém světě. Když se dokážeme opřít o vědu, tak nepodléháme dezinformacím a fake news. Je dobré se zajímat o to, co je objektivně potvrzené vědou. Může nám to otevřít oči v mnoha oblastech života.

Věda má však i svá omezení. Vědecké důkazy fungují u jevů, které splňují dva základní předpoklady:

  1. Jsou snadno měřitelné – když pustíme tužku a necháme ji padat k zemi, tak můžeme poměrně snadno (díky důmyslným zařízením) měřit rychlost pádu, zrychlení při letu, sílu dopadu, atd. Máme tady ale jevy, které se tak snadno měřit nedají. Například fungování lidského podvědomí je stále velmi málo prozkoumané. Zatím nemáme k dispozici techniku, která by nám k tomuto zkoumání pomohla (2019).
  2. Pravidelně se opakují – vraťme se k předešlému příkladu s padající tužkou. Tento pokus můžeme opakovat tolikrát, kolikrát je to potřeba. Tím můžeme sledovat odchylku jednotlivých pokusů od předpokládaného stavu, atd.

 

Lucidní snění je věděcky potvrzené, protože splňuje dva uvedené body. Dnes již máme přístroje, které dokáží vyhodnotit, co se děje v době spánku (např. fMRI skener, polygraf). Zároveň je pro mnoho lidí snadné se pomocí jednoduchých technik dostávat do vědomých snů každou noc (já prožívám lucidní sny vždy v ty noci, kdy aplikuji techniku WBTB).

Na druhou stranu máme obrovské množství případů, které se člověku stanou jednou za život (nepatří do kategorie „pravidelně se opakující“). Představme si dceru promlouvá s otcem a ptá se jej, jestli včera náhodou nebyl na návštěvě u strýce a jestli spolu nemluvili o golfu. Otec nechápe, jak to může vědět. Dcera mu říká, že tam byla taky. Těsně poté, co šla večer spát, to viděla před svýma očima. Čas odpovídá.

Když to otec večer probírá se svou ženou, tak ta jen mávne rukou a řekne mu, že to byla náhoda. Že se přeci se strýcem potkává pravidelně a že se většinou baví o golfu. Proto se podle ní nejednalo o žádný zázrak.

 

Je úžasné, kolik věcí v životě dokážeme odůvodnit slovem „náhoda“. Smeteme je ze stolu. Tím ale přestáváme zkoumat skutečné zázraky tohoto světa.

 

Kdyby v tomto případě dcera navštívila vědce, tak by jí řekl, že něco takového není možné, protože to věda vyvrací. Dcera se smíří s tím, že to byla náhoda. Místo toho, aby se o svůj (možný) dar zajímala, tak se vrátí zpět k „normálnímu“ životu.

 

Nechápejte mě prosím zle, je dobré zůstat nohama na zemi a věřit tomu, co říká věda. Ve stejný čas je ale potřeba být otevřený nemožnému. Zkoumat to, co na první pohled nedává smysl.

 

Vraťme se na chvíli zpět k událostem našeho života, které úplně nedávaly smysl. Zkusme je znovu rozebrat a nezahodit je jen proto, že to podle současného paradigmatu není možné.

 

Rozdíl mezi lucidním sněním a astrálním cestováním

Lucidnímu snění se věnuji již delší dobu a nemyslím si, že je astrální cestování jen formou lucidního snění. Jedná se o zcela jiný druh prožitku. Moje nejoblíbenější technika pro vstup do snu je „vstaní v postele“. V jeden moment cítím, že mohu vstát, ale nevstanu doopravdy (technika je popsána v tomto článku).

Tělo se zvedne a já jsem ve snu. Provedu test reality (článek), poznám, že jsem ve snu, a začnu si užívat snového světa.

Mimotělní zážitky mají zcela jiný projev. Po dostatečném uvolnění těla (uvolňovací techniky popisuji v knize) začnu cítit brnění. Někdy i slyším zvuky. Chvíli na to už vím, že je ten správný moment pro výstup. Někteří lidé používají v tento moment různé pomocné techniky.

Jednou z nich je vyhoupnutí z těla. Představíte si, že jste na houpačce. Touto vizualizací se „vyhoupne“ i vaše druhé tělo z těla fyzického. Já žádné vizualizace nepoužívám. Když cítím, že je správný čas, tak s těla vylétnu.

Jakmile opustím tělo, tak není možné udělat test reality. Nejde to, protože se nejedná o sen. Při astrálním cestování jsme ve skutečném světě.

 

Hlavní rozdíly mezi lucidním sněním a astrálním cestováním popsali Gabbard a Twemlow ve své knize With the eyes of mind (1984):

  • Lucidní sny probíhají během spánku. Mohou být vyvolány během běžného snu nebo je možné do nich vstoupit přímo (článek o možných vstupech do vědomého snu). Většinou probíhají v REM fázi spánku (rapid eyed movement). Pro mimotělní zážitky není typická REM fáze.
  • Lucidní sny můžeme tvořit k obrazu svému. Astrální cestování je spíše o pasivním pozorování.
  • V lucidních snech si uvědomujeme, že jsme v našem těle, které leží na posteli. U astrálního cestování cítíme oddělení mentálního a fyzického těla.
  • V lucidních snech cítíme, že svět kolem nás je jen naší fantazií. Astrální cestování je naopak velmi reálné.
  • U lucidního snění se nemusíme objevit v místnosti, kde usínáme. U mimotělních zážitků ano.
  • Lucidní sny je náročné si zapamatovat a je potřeba jejich pamatování trénovat (článek). Mimotělní zážitky jsou velmi snadno zapamatovatelné a některé z nich si pamatujeme i řadu let.
  • Sex je v lucidních snech velmi reálný. U astrálního cestování sex v tradičním slova smyslu neprobíhá. Jedná se spíše o určitou formu výměny energií, prožívání euforie, atd.

 

Buďme otevření tomu, co současná společnost považuje za nemožné. Zároveň se ale snažme o co největší objektivitu. Nepodléhejme ezoterickým trendům. Věda je velmi důležitá a v současné době je svými poznatky poměrně daleko. Vědecká potvrzení v oblastech techniky, zdraví, a dalších nám pomohou dělat lepší životní rozhodnutí.

 

 

Stáhněte si e-knihu, která vás krok za krokem naučí to nejlepší ze světa lucidního snění.

 

Autor: Jan Skryja
Zakladatel projektu Cesta Úspěšných